Způsob ustájení a život našich koní

Naši koně žijí nonstop venku, nezavíráme je do boxů. Jsou rozděleni do dvou skupin, hlavně podle toho, jak se mezi sebou snáší a také podle toho, jak moc velcí "žrouti" to jsou. Mají každá skupina základní výběh, tzv. "dupák", který je částečně zpevněný, hlavně pod krmišti, každý má svůj přístřešek, který přistýláme slámou. Jelikož jsou nonstop venku, mají také neustále přístup k senu nebo alespoň slámě, které dáváme do krmiští se sítěmi, které zabraňují plýtvání, koně zabavují, dalším pozitivním vlivem je větší proslinění píce a alespoň částečné zpomalení příjmu. Samozřejmostí je čistá voda, solné a minerální lizy. Koně dostávají také různé jadrné příkrmy v podobě müsli nebo granulí, s přídavky všeho, co právě ten který potřebuje. Každý kůň má jinou stavbu těla, jiné potřeby, proto ti, kteří jsou subtilnější, hůře nasrsťují, nebo jsou jen hůře krmitelní a v zimě by mohli zbytečně ubýt na váze, jsou v různých nepřízních počasí dekováni. V sezoně chodí denně na určitou dobu na pastvu, nemáme bohužel pastviny velké, takže jsou rozdělené na menší části a snažíme se je šetřit, pouštět tam koně tak, aby je nezničili a aby po celou dobu sezony alespoň něco zbylo. Proto i v létě mají opět k dispozici seno a slámu a pastvu tedy "dávkovaně". Proto je u nás vhodné ustájení třeba pro koně, kteří by mohli být náchylní ke schvácení, tímto způsobem je mu částečně zabráněno. V létě, když je hodně hmyzu, koním denně dáváme masky proti hmyzu a na noc sundáváme. Základní výběhy jsou celoročně minimálně dvakrát, většinou však třikrát i vícekrát denně místovány, pastviny potom několikrát týdně. O kopyta se našim koním stará kovář, někteří jsou bosí, kdo však potřebuje, je kutý buď na přední nohy, nebo na všechny čtyři, máme tu i koně kuté plastovými podkovami. Samozřejmostí je preventivní veterinární péče. Odchovali jsme i jedno hříbě, našeho Magic Knighta.

Koně, kteří jsou kluboví, jsou využíváni k výuce začátečníků i pokročilých, k rekreačním vyjížďkám. Každý z nich je individualita, někteří mají své neduhy, ke kterým je nutno přihlížet. Koně se snažíme podle svého nejlepšího vědomí a svědomí nepřetěžovat, zároveň při jízdárenské práci vést k správnému nesení, k protahování a procvičování, které je zrovna pro toho konkrétního vhodné. V létě nejezdíme přes den v parných vedrech, pouze brzy ráno nebo později večer, v zimě šetříme koňská kopyta a nohy na zmrzlém terénu, nebo naopak v blátě, vždy se režim přizpůsobuje povětrnostním a terénním podmínkám a možnostem našich koní. I starší koně nebo nějakým způsobem handikepovaní koně potřebují mít vhodný pohyb a tím vším se snažíme řídit. Aby práce, kterou pro nás vykonají, byla i pro ně přínosná a zatěžovala je co nejméně. Někteří koně jsou u nás pouze ustájeni, jezdí si je sami majitelé, nebo jsou využíváni klubem pouze částečně, dle dohody s majitelem.