LETOS JE NUTNÉ PROHLÁŠENÍ O BEZINFEKČNOSTI NA LETNÍ POBYT !!!!

Jak jsme začali provozovat Konírnu veřejně

To, že se nám najednou vzadu za stodolou pásli koně, ještě samozřejmě neznamenalo, že hned vznikl jezdecký klub. Původně měli být koně jenom pro nás, jako koníček. Místní děvčata, v té době asi dvanáctiletá Lenka a třináctiletá Vendy moc toužily chodit ke koním a já jsem svolila. Řekla jsem si proč ne, ve svém volném času se je pokusím něco naučit, alespoň základy, které znám já, pár zkušeností jim snad předám.... Během jednoho školního roku se holky skutečně mnohému naučily a samozřejmě mi hodně pomáhaly. Souběžně jsem se znovu dostávala zpět do jezdeckého světa, který se mi předtím na několik let uzavřel. Tenkrát jsme tu měli více hospodářských zvířat, kozu, ovečky, králíky, drůbež ... v létě to bylo velké lákadlo pro děti našich přátel z Prahy, které sem také nakonec i přijely. Založila jsem nejprve jen facebookové stránky Oldřichovská konírna a toho si všimlo hodně přátel. Neměla jsem tenkrát v úmyslu sem lákat lidi, spíš jsem tak nějak chtěla ukázat naše zvířata veřejně, přátelům, známým, které jsme zanechali v Praze daleko od nás a nebyl čas se s nimi vídat, ptali se, jak se máme ... a tak si toho všimla i jedna známá realitní makléřka, která měla v tu dobu patnáctiletou dceru. Zavolala mi, jestli by mohla v létě přijet na týden ke koním, že je miluje, jezdí a že mi to zaplatí ... A souběžně s tím se mi ozvala další známá, vlastně manželka jednoho starého kamaráda...a ta byla nadšena tím, co tu máme a jelikož se v té době věnovala tvorbě webových stránek a eshopů, povídá mi: "musíš mít webovky, uděláme je, to je úžasný...". Nezbylo mi než souhlasit. A tak vznikaly webové stránky v té původní podobě, jak jste je znali (kdo jste je znali). Souběžně s tím vším jsem se já dál vzdělávala ohledně koní a vzhledem k zájmu jsem si udělala instruktorský kurz. Neuvěřitelná shoda všech náhod - nebo osud - nebo prostě jen přirozený vývoj ? Nevím, každopádně už v tu dobu jsme začali nabízet vyjížďky na našich koních, pobyt u nás v létě pro děti, tenkrát tu byly třeba jen dvě, tři, čtyři ... A tak šel rok za rokem, přibývalo dětí, dospělých, přibývalo s tím samozřejmě koní a také ubývalo mého času, protože to jsem stále ještě chodila k tomu všemu do práce a starala se o své v té době poměrně malé kluky... Ubylo také ostatních zvířat, protože péče o ně samozřejmě také stojí čas.. Přibylo tu hrozně moc práce na zázemí, které se stále ještě buduje... Nakonec jsem zůstala na "volné noze", riskla jsem pustit se do toho na plný úvazek...